The Battle of Epping Forest - Genesis

Along the Forest Road, there's hundreds of cars - luxury cars.
Each has got its load of convertible bars, cutlery cars - superscars!
For today is the day when they sort it out, sort it out,
'cos they disagree on a gangland boundary.
They disagree on a gangland boundary.

There's Willy Wright and his boys -
one helluva noise, that's Billy's boys!
With fully-fashioned mugs, that's Little John's thugs,
the Barking Slugs - supersmugs!
For today is the day when they sort it out, sort it out,
yes these Christian soldiers fight to protect the poor.
East end heroes got to score in...

the Battle of Epping Forest,
yes it's the Battle of Epping Forest,
right outside your door.
You ain't seen nothing like it.
No, you ain't seen nothing like it,
not since the Civil War.

Coming over the hill are the boys of Bill,
and Johnny's lads stand very still.
With the thumpire's shout, they all start to clout
- there's no guns in this gentleman's bout.
Georgie moves in on the outside left
with a chain flying round his head;
and Harold Demure, from Art Literature,
nips up the nearest tree.
(Here come the cavalry!)

Amidst the battle roar,
accountants keep the score: 10-4.
They've never been alone, after getting a radiophone.
The bluebells are ringing for Sweetmeal Sam, real ham,
handing out bread and jam just like any picnic.

It's 5-4 on William Wright; he made his pile on Derby night.
When Billy was a kid, walking the streets,
the other kids hid - so they did!
And now, after working hard in security trade, he's got it made.
The shops that need aid are those that haven't paid.

"I do my double-show quick!" said Mick the Prick, fresh out the nick.
"I sell cheap holiday. The minute they leave,
then a visit I pay - and does it pay!"
And his friend, Liquid Len by name,
of Wine, Women and Wandsworth fame,
said "I'm breaking the legs of the bastard that got me framed!"

They called me the Reverend when I entered the Church unstained;
my employers have changed but the name has remained.
It all began when I went on a tour,
hoping to find some furniture.
I followed a sign - it said "Beautiful Chest".
It led to a lady who showed me her best.
She was taken by surprise when I quickly closed my eyes.
So she rang the bell, and quick as hell
Bob the Nob came out on his job
to see what the trouble was.
"Louise, is the Reverend hard to please?"
"You're telling me!"
"Perhaps, sir, if it's not too late.
we could interest you in our old-fashioned Staffordshire plate?"
"Oh no, not me, I'm a man of repute."
But the Devil caught hold of my soul and a voice called out "Shoot!"

To save my steeple, I visited people;
for this I'd gone when I met Little John.
His name came, I understood,
when the judge said "You're a robbing hood."
He told me of his strange foundation,
conceived on sight of the Woodstock nation;
he'd had to hide his reputation.
When poor, 'twas salvation from door to door.
But now, with a pin-up guru every week,
it's Love, Peace & Truth Incorporated for all who seek.

He employed me as a karma-ma-mechanic, with overall charms.
His hands were then fit to receive, receive alms.
That's why we're in

the Battle of Epping Forest,
yes it's the Battle of Epping Forest,
right outside your door.
We guard your souls for peanuts,
and we guard your shops and houses
for just a little more.

In with a left hook is the Bethnal Green Butcher,
but he's countered on the right by Mick's chain-gang fight,
and Liquid Len, with his smashed bottle men,
is lobbing Bob the Nob across the gob.
With his kisser in a mess, Bob seems under stress,
but Jones the Jug hits Len right in the mug;
and Harold Demure, who's still not quite sure,
fires acorns from out of his sling.
(Here come the cavalry!)

Up, up above the crowd,
inside their Silver Cloud, done proud,
the bold and brazen brass, seen darkly through the glass.
The butler's got jam on his Rolls; Roy doles out the lot,
with tea from a silver pot just like any picnic.

Along the Forest Road, it's the end of the day
and the Clouds roll away.
Each has got its load - they'll come out for the count
at the break-in of day.
When the limos return for their final review, it's all thru'
- all they can see is the morning goo.
"There's no-one left alive - must be draw."
So the Blackcap Barons toss a coin to settle the score.

Podél Forest Road stojí stovky aut - luxusních aut.
Každé má svůj náklad výměnných věcí, nožířská auta - superbezpráví!
Dnes je den, kdy to oni vyřeší, vyřeší,
Protože nesouhlasí s hranicí podsvětí.
Oni nesouhlasí s hranicí podsvětí.



Jsou tu Willy Wright a jeho chlapci -
jeden obrovský hluk, to jsou Billovo chlapci!
Se supermoderními ksichty, to jsou banditi Malého Johna
Štěkající pušky - supernafoukanci!
Dnes je den, kdy to oni vyřeší, vyřeší,
ano, tito Křesťanští vojáci bojují, aby chránili chudé.
East-endští hrdinové bodují v...



té Bitvě o Eppingský les,
ano, té Bitvě o Eppingský les,
přímo za vašimi dveřmi.
Ještě jste nikdy nic takového neviděli.
Ne, ještě jste nikdy nic takového neviděli,
ne od Občanské války.



Blížíc se k horizontu Billovi chlapci
a Johnyho mladíci zůstávají velice klidní.
S trubačovým výkřikem se všichni začali mydlit
- nejsou žádné pušky v tomhle džentlemanském zápase.
Georgie se blíží z vnějšku z leva
s řetězem kroužícím nad jeho hlavou;
a Harold Demure, z Art Literature,
rychle šplhá na nejbližší strom.
Teď se blíží jízda!



Uprostřed bitevní vřavy,
pozorovatelé znají skóre: 10-4.
Nikdy nebyli sami od chvíle, co dostali radiotelefon.
Luční zvonky zvoní pro Cukrouše Sama, opravdový kus,
rozdává chleba a džem jako nějaký piknik.
piknik; piknik, piknik.



Je to 5-4 pro Williama Wrighta; vydělal si svůj balík na Derby.
Když Billy byl dítětem, chodil ulicemi,
ostatní děti se schovávali - to oni dělali!
A teď, po těžké práci s cennými papíry, si on vydělal.
Ty obchody, které potřebují pomoc, jsou ty, které nezaplatily.



"Udělám rychle můj dvojhmat"! řekl Hajzl Mick, oživil situaci.
"Prodávám levné dovolené. Ve chvíli, kdy odjedou,
jim návštěvu oplatím - a to se vyplatí!"
A jeho přítel, Jasný Len jménem,
Vínem, Ženami a Hůlkou proslavený,
řekl "Zpřerážím nohy bastardovi, který mě obvinil!"
"Zpřerážím nohy bastardovi, který mě obvinil!"
...který mě obvinil!



Říkali mi Reverende, když jsem neposkvrněný vstoupil do Církve;
mí zaměstnavatelé se změnili, ale jméno mi zůstalo.
Všechno to začalo, když jsem vyrazil na výlet,
v naději, že najdu nějaký nábytek.
Následoval jsem znamení - říkalo "Nádherný nábytek".
Vedlo to k dámě, která mi ukázala její nej.
Byla ohromena překvapením, když jsem rychle zavřel mé oči.
Tak zazvonila na zvonek a pekelně rychle
Paličák Bob přišel za svou prací,
podívat se, v čem je problém.
"Luiso, je Reverend vybíravý?"
"To tedy je!"
"Snad, sire, pokud ještě není příliš pozdě.
Možná vás zaujme náš staromódní Staffordshireský plátek?"
"Ó ne, mě ne, jsem vážený člověk."
Ale Ďábel pevně chytil mou duši a hlas vykřikl "Pal!"



Abych uchránil mou věž, utěšoval jsem lidi;
proto jsem odešel, když jsem potkal Malého Johna.
Jeho jméno vzniklo, jak jsem pochopil,
když soudce řekl "Jste zloděj v kapuci."*
Řekl mi o své podivné nadaci,
založené na cílech Woodstockského lidu;
musel skrývat svou pověst.
Když byl chudý, byla to spása od dveří ke dveřím.
Ale teď, s ošpendleným guru každým týdnem,
to byla Láska, Mír & Pravda společně pro každého, kdo je hledal.



Zaměstnal mě jako opraváře karmy, s talismany na všechno.
Jeho ruce pak byly připraveny k přijetí, k přijetí milodarů.
To je důvod, proč jsme teď



v Bitvě o Eppingský les,
ano, v té Bitvě o Eppingský les,
přímo za vašimi dveřmi.
Střežíme vaše duše za buráky
a vaše obchody a domy
jen o malinko dráž.



V ní je se svým levým hákem ctihodný obecní řezník,
ale je zaměstnán zápasem s Mickovo řetězovým gangem napravo,
a Jasný Len, se svými lidmi s rozbitými flaškami,
těžce vede Paličáka Boba přes tu haldu.
Se svou hubou na kaši, zdá se, že Bob je pod tlakem,
ale Džbán Jones zasáhl Lena přesně do držky;
a Harold Demure, který si stále ještě není zcela jist,
. střílí žaludy ze svého praku.
Teď se blíží jízda!



Nahoře, nahoře nad vřavou,
uvnitř jejich Stříbrného Mraku, nádherně stvořeného,
neohrožená a tvrdá mosaz, zdá se temná přes sklo.
Vrchnímu sluhovi udělali díru do Rollse; Roy rozděluje podíly,
s čajem na stříbrném podnosu, jakoby to byl piknik.
piknik; piknik, piknik.



Podél Forst Road, je konec dne
a Mraky se valí pryč.
Každý má svůj náklad - oni vyjdou ven aby sečetli
výsledek denní loupeže.
Když se limuzíny vrátí, aby se naposledy podívaly, je už po všem
- vše, co mohou vidět, je ranní dusno.
"Nezbyl nikdo živý - to musí být výmysl."
A tak si Baroni s černou čepicí** hodí mincí, aby stanovili skóre.