Hotel Avion - Hana Zagorová

Dvě křesla v přízemí a křídla dveří,
modrý koberec do schodů mé kroky měří.
Slečna recepční kouká ven a stále zívá, á.
Chodba běží do nikam, malé světy skrývá.

Sem-tam tu projde pár a já se dívám
na ten jediný šťastný den, co nám tu zbývá.
Nechci zapomenout, co vím o nás dvou jednou, á.
Chvíle v hotelu Avion zítra nevyblednou.

Hotel Avion byl víc než rájem,
zítra jedeme dál, času platím nájem.
Hotel Avion byl bílým ránem,
zítra jedeme dál, čas je naším pánem.

Pokojík jak ta dlaň. Kam jdeš, můj milý?
Možná plamínkem zahořím na malou chvíli,
já chci tolik ti toho říct, vždyť jsem jen s tebou, á.
Sliby hotelu Avion - sliby, které zebou.

Hotel Avion byl víc než rájem,
zítra jedeme dál, času platím nájem.
Hotel Avion byl bílým ránem,
zítra jedeme dál, čas je naším pánem.

Hotel Avion byl víc než rájem,
zítra jedeme dál, času platím nájem.
Hotel Avion byl bílým ránem,
zítra jedeme dál, čas je naším pánem.