Já nevím - Hana Zagorová

H: Vrať mi zpět můj stín,
co ti zůstal na řasách.

Noční můry zaháním,
srdce buší na poplach.
Průvan shodil vázu z římsy,
vzlétl noční pták.

Já nevím jak, mám ti uvěřit,
mám ti říct, drž mě lásko,
drž mě, já padám.

Já nevím jak
s tebou vyletět na měsíc,
když úplněk nemám ráda.
Je mi úzko.

S nocí splynula i tvá ústa,
kůže, hladký vodopád.
Náměsíčná mám tu teď zůstat.
Nechci bdít a nechci spát.

K: Každá noc má trvalý styl,
let do oblak.
H: Já nevím jak, mám ti uvěřit,
mám ti říct, drž mě lásko,
co ti v tom brání.

Já nevím jak
změnit osudy létavic,
co vyblednou za svítání
z milování.

Já nevím jak, mám ti uvěřit,
mám ti říct, drž mě lásko,
co ti v tom brání.

K: Co ti brání?
H: Já nevím jak
změnit osudy létavic,
co vyblednou za svítání
z milování.

K: Jak mám ti říct…
H: Drž mě, lásko,
co ti v tom brání?
K: Co ti brání?
H: Já nevím jak
změnit osudy létavic,
co vyblednou za svítání.

K: Z milování,
jak má ti říct...