Jean - Hana Zagorová

Jean píše nám z poutí svých,

Jean dřív žil jak zbožný mnich,

a teď z Cannes píše, že začal pít

a krásných žen už je prý víc než syt.

A teď prej

Jean má sluhů plnej dům,

Jean z aut mává poutníkům,

teď je pán a spánek mu není dán,

a hrůzné sny teď každou noc má Jean:



Ve snu ďábel ho prý hlasem záhrobním

zve na pekelný flám,

horká smůla a dým,

oheň plápolá a tam v kotli on sám.



Tak vstávej, Jean, máš venku trojspřeží,

vstávej, duše tvá peklu náleží,

vstávej, Jean, už nelze takhle žít dál!



Jean píše nám z poutí svých,

Jean dřív žil jak zbožný mnich,

teď je pán a spánek mu není dán,

a hrůzné sny teď každou noc má Jean:



Ve snu ďábel ho prý hlasem záhrobním

zve na pekelný flám,

horká smůla a dým,

oheň plápolá a tam v kotli on sám.



Tak vstávej, Jean, máš venku trojspřeží,

vstávej, duše tvá peklu náleží,

vstávej, Jean, už nelze takhle žít dál!



Tak vstávej, Jean, máš venku trojspřeží,

vstávej, duše tvá peklu náleží,

vstávej, Jean, už nelze takhle žít dál!