Jsi mrtvá sezóna - Hana Zagorová

Hodina noční,hodina poznání,
kdy hvězdy jako roje včel,
se nebem rozlétnou a oblohu jak chladný neon rozetnou,
ta slova hořící i hojivá jak pokání.
Jsi mrtvá sezóna,mrtvá až k zoufání.
Jsi mrtvá sezóna první a poslední.
Jsi vítr na pláži a já se vzdávám.
Kamínek pro štěstí,fialky po dešti,
zpátky ti navracím,zpátky ti dávám.
Jsi mrtvá sezóna,korouhev bez šiku,
už dávno nejsi stráž kroků mých,co mě chrání.
Vánoční jehličí, korálky holčičí,
zpátky ti navracím dech letních strání.
Jak tulák láska umírá
a hledá suchý kout,
když slzy nocí probdělých,
se slijí v jeden proud,
v něm utápím se lásko má a veslo neházíš,
už znám tep čekání,až zazní jara volání.
Jsi mrtvá sezónammrtvá až k zoufání.
Jsi mrtvá sezóna první a poslední.
Jsi vítr na pláži a já se vzdávám.
Co je s láskou? Kam se ztrácí?
Možná ptáci ji k horám odnesou.