Nejspíš nejspíš 1979 - Hana Zagorová

Nejspíš nespíš, to jen tak spánek předstíráš.
Nejspíš nespíš, ač sám tu dlouho držíš stráž.
Nejspíš nespíš, jen zlobí tě mé zpoždění.
Nejspíš nespíš, žárlivost má tě v držení.

Hledej hřích tam, kde najdeš ho snáz,
parta z mých školních let měla sraz
a já s ním, tím láska nezíská šrám,
poznáš sám.

Nejspíš nespíš, jen stín mi tvou tvář zaclání.
Nejspíš nespíš a slyšíš moje vyznání.
Lásko, tichem se rouhá vteřina pouhá.
Lásko, volá má touha, jsem jen tvá.

Nejspíš nespíš, to jen tak spánek předstíráš.
Nejspíš nespíš, ač sám tu dlouho držíš stráž.
Nejspíš nespíš, jen zlobí tě mé zpoždění.
Nejspíš nespíš, žárlivost má tě v držení.

Vítej žár, co se rozhořel v nás,
pro těch pár minut nehas ho zas,
můj slib zní, vím, jak je napravit mám,
poznáš sám.
Nejspíš nespíš, jen stín mi tvou tvář zaclání.
A nejspíš nespíš, tak vezmi mou dlaň do dlaní.
Ty vážně spíš!
Ty vážně spíš!
Ty vážně spíš!