Ode zdi ke zdi - Hana Zagorová

Pojď dál a chvíli stůj.
Já vím, že jsi jenom můj.
Pojď dál a zastavím čas,
zazáří milion hvězd kolem nás.
Žiju dík tvým návratům,
tak pojď dál, odemkni dům.

Ode zdi ke zdi tak to chodívá,
když sama k ránu světlo zhasínám, ó, věř mi,
když vyjdou hvězdy, marně vzpomínám,
s kým vlastně ráda se mám.

Mám strach, když nezavoláš.
Nejdu spát, v okně držím stráž,
telefon vyzvání,
ani nevíš, jak mi schází milování.
Žiju jenom dík tvým návratům,
tak pojď dál a odemkni dům.

Ode zdi ke zdi tak to chodívá,
když sama k ránu světlo zhasínám, ó, věř mi,
když vyjdou hvězdy, marně vzpomínám,
s kým vlastně ráda se mám.
Ú, věř mi.

Svítá, svítá.
Svítá, svítá, ó jé.
Svítá, svítá, ó jé.
Žiju dík tvým návratům,
tak pojď dál a odemkni dům.

Ode zdi ke zdi tak to chodívá,
když sama k ránu světlo zhasínám, ó, věř mi,
když vyjdou hvězdy, marně vzpomínám,
s kým vlastně ráda se mám.

Ode zdi ke zdi tak to chodívá,
když sama k ránu světlo zhasínám, ó, věř mi,
když vyjdou hvězdy, marně vzpomínám,
s kým vlastně ráda se mám.