Pro dva tři úsměvy - Hana Zagorová

HZ: Pro dva tři úsměvy, úsměvy vlídné,
šedivá dálnice zrůžoví nám.
Neděli máme tu uprostřed týdne,
já tyhle zázraky znám.

SH: Pro dva tři úsměvy, úsměvy smíšků,
i když jsem v tísni, cítím se líp.
Připnu si křídla a naberu výšku,
vznesu se k nebi jak šíp.

všichni: Stanu se kánětem, rackem i vážkou
pro ten tvůj dárek, co příjemně hřál.
O dva tři úsměvy nezchudneš, bráško,
tak s nimi neskrbli dál.

HZ: Pro dva tři úsměvy klauni se líčí.
Tak ukaž zoubky, to zvládneš jak nic.
Proč nosit v tváři jen stín, z jakých příčin?
Úsměv by slušel ti víc!

PK: Pro dva tři úsměvy projdu sto krámků.
Nepřišly, zásilek stále je míň.
I tys je zavřela na sedm zámků,
otevři pro mě tu skříň!

všichni: Stanu se kánětem, rackem i vážkou,
z pokladu svého, když dáš mi jen půl.
O dva tři úsměvy nezchudneš, bráško,
a jiným chybí jak sůl.

Stanu se kánětem, rackem i vážkou,
z pokladu svého, když dáš mi jen půl.
O dva tři úsměvy nezchudneš, bráško,
a jiným chybí jak sůl.