Už dlouho se mi zdáš - Hana Zagorová

Už dlouho se mi zdáš,
už si tě dlouho sním
s očima dokořán,
ať nespím nebo spím.

Znám hlas tvůj i tvůj smích
i kytku co mi dáš,
tvé hříšky, barvu očí,
i svoje jméno máš.

Tak dlouho jdem si vstříc,
tak dlouho se mi zdáš,
až ve mě stále víc
se živou láskou stáváš.

Vždyť s tebou prožívám
tak živý lásky proud,
že mi prostě musíš,
už musíš oživnout.

Už tě nechci lásko snít.
Už tě nechci lásko snít.
Chci tě potkat, sevřít, žít
a na ulici políbit.

Už si nechci lásku zdát.
Už si nechci lásku zdát.
Chci se o ni bát a prát
a do svítání v dešti stát.
Poslouchat šťastná
slovíčka krásná.

Láska je sen všech snů,
elixír básníku.
Vždyť láska beze snů
je pták, co křídla ztrácí.
Ale když dlouho sníš
a čekáš světla zázraků,
zůstáváš sám
jen s tou láskou z oblaků.

Už tě nechci lásko snít
Už tě nechci lásko snít
Chci tě potkat, mít a žít
a na ulici políbit.

Už tě nechci lásko snít,
tahleta je báječná.
Smím se líbat, smát a žít
a s láskou, co je skutečná.