Píšu Vám, pane, v rozpacích - Hapka a Horáček

Zemdlené tisíciletí
Už do něj hryžou tisíc let
potvory šavlozubé.
A ještě nechce zcepenět
a ještě sebou škube.
Chce setřást aspoň zpola
Své staré prokletí.
A lidským hlasem volá -
Zemdlené tisíciletí.

Už pálili ho ze všech stran.
Svůj cejch mu vypálili
Pizzaro, Hitler, Čingischán
A Josep Džugašvili.
Ta vlčí agónie,
Poslední vypětí,
Je lidský hlas, jímž vyje
Zemdlené tisíciletí.

Ten výkřik stoupá k výšinám
Tu skrze stoupající dým:
Ach, nedej zahynouti nám,
Ni budoucím.
Ach, nedej zahynouti
Nám, Ni budoucím.

Cyklon B v temných komorách
A očí plné koše
Už překonali každý tah
Hieronyma Bosche.
Smrt zahodila kosy
A střílí do dětí.
Tu o naději prosí
Zemdlené tisíciletí.

Ten výkřik stoupá k výšinám
A skrze stoupající dým:
Ach, nedej zahynouti nám,
Ni budoucím.
Ach, nedej zahynouti
Nám, Ni budoucím.

Už do něj hryžou tisíc let
Čelisti buldozerů.
A přesto nechce zcepenět
A rozplynout se v šeru.
Svou míchou, krví, masem
Chce nová početí.
Ta žádá velkým hlasem
Člověčí tisíciletí.

Ten výkřik vyslal člověk sám
To k pánu v sobě přišel s tím:
Ach, nedej zahynouti nám,
Ni budoucím.
Ach, nedej, nedej zahynouti nám.