Fanfán - Helena Vondráčková

Ten den zrovna měla jsem být zkoušená,
a tak místo do učených knih,
koukala jsem v biografu zmámená,
na Fanfána v botách vysokých.

Snad se, Fanfáne, ještě setkáme, snad tě čas neodvál.
Mám jen otázku, v kterým biásku rveš se pro lásku dál?
Kde teď, Fanfáne, máš svýho koně a plášť ?
Komu, Fanfáne, srdce před ránem dáš?


Od těch dob ho hledám a jen já to vím,
že už ho snad nikdy nepotkám.
Tak ráda bych, aspoň se snu bláhovÝm
bránila se jeho lichotkám.

Snad se, Fanfáne, ještě setkáme, snad tě čas neodvál.
Mám jen otázku, v kterým biásku rveš se pro lásku dál?
Kde teď, Fanfáne, máš svýho koně a plášť ?
Komu, Fanfáne, srdce před ránem dáš?

Snad se, Fanfáne, ještě setkáme, snad tě čas neodvál.
Mám jen otázku, v kterým biásku rveš se pro lásku dál?
Kde teď, Fanfáne, máš svýho koně a plášť?
Komu, Fanfáne, srdce před ránem dáš?
Komu, Fanfáne, srdce před ránem dáš?
Komu, Fanfáne, srdce před ránem dáš?