Sůl a med - Helena Vondráčková

Tolik let už tě znám,
tolik let, tolik dní,
já nesmlčím ani jen jediný.
Sůl a med je láska tvá,
dál však přesto žít chci s ní.

Jako sůl, slzy mé jako sůl chutnají,
víš, že tu sůl utírám potají,
tvář pak úsměv navštíví,
vůni medu dává jí.

A tak se stává,
že když tě z dálky vidím,
zas jenom vím to, co věděla jsem dřív.
Už ti mávám,
jdu ti vstříc, jdu ti vstříc, nechci víc.

Sůl a med
/sůl a med/
sůl a med
/sůl a med/
sůl a med
/sůl a med/
v sobě skrýváš.

Sůl a med
/sůl a med/
sůl a med
/sůl a med/
sůl a med
/sůl a med/
v sobě skrýváš dál.

Je mi hůř, je mi líp,
med i sůl polykám,
já už teď víc ani míň neříkám.
Sůl a med je láska tvá,
já se jí však nezříkám.

A tak se stává,
že když tě z dálky vidím,
zas jenom vím to, co věděla jsem dřív.
Už ti mávám,
jdu ti vstříc, jdu ti vstříc, nechci víc.

Sůl a med
/sůl a med/
sůl a med
/sůl a med/
sůl a med
/sůl a med/
v sobě skrýváš.

Sůl a med
/sůl a med/
sůl a med
/sůl a med/
sůl a med
/sůl a med/
v sobě skrýváš.

Sůl a med
/sůl a med/
sůl a med
/sůl a med/
sůl a med
/sůl a med/
v sobě skrýváš.

Sůl a med
/sůl a med/
sůl a med
/sůl a med/
sůl a med
/sůl a med/
v sobě skrýváš dál.