Trémou nedýcháš - Helena Vondráčková

Hej bráško, nejsi ve své kůži.
Možná, že trochu přeháním.
Své první dívce stále dlužíš,
to zcela první vyznání.

Trémou nedýcháš,
pořád pospícháš.
Co jí říct,
věděl bys rád.
Zkoušíš hrát si na muže,
trémou nemůžeš spát,
chvíli spát.

Trémou nedýcháš.
Proč se ostýcháš?
V rozpacích
nejsi však sám.
Vím, co lásku provází,
spousty nesnází znám,
dávno to znám.

Palce Ti držím, ať se činíš.
Ta první je jen jediná.
Ať po letech, jak mnozí jiní,
rád na ty chvíle vzpomínáš.
Trémou nedýcháš,
pořád pospícháš.
Co jí říct, věděl bys rád.
Zkoušíš hrát si na muže,
trémou nemůžeš spát,
chvíli spát.

Trémou nedýcháš.
Proč se ostýcháš?
V rozpacích
nejsi však sám.
Vím, co lásku provází,
spousty nesnází znám,
dávno to znám.

Trémou nedýcháš,
pořád pospícháš.
Co jí říct,
věděl bys rád.
Zkoušíš hrát si na muže,
trémou nemůžeš spát,
chvíli spát.

Trémou nedýcháš,
Proč se ostýcháš?
V rozpacích
nejsi však sám.
Vím, co lásku provází,
spousty nesnází znám,
dávno to znám.