Zmámená - Helena Vondráčková

Za tmavé brýle oči skrýváš.
Hledám teď zbytky úsměvů po kapsách.
Na schodech zíváš, mám tě dost,
už nezbyl vůbec žádný most.
Vůně léta zůstává napořád.

Ref:
Zmámená,
já chci se vrátit zpátky.
Zmámená, spoutaná,
vím, že nechci mít už strach.
Zmámená,
mám slzy na polštáři.
Ptám se prošlých dávných dnů,
jak zlým se bránit.

Vychladlou kávu v bistru snídám,
procházím městem smířená s úlevou.
Ač do snů vcházíš, dál tu stůj,
už nechci říkat : můj si můj.
V dešti bosá poznávám svoji tvář.

Ref:
Zmámená,
já chci se vrátit zpátky.
Zmámená, spoutaná,
vím, že nechci mít už strach.
Zmámená,
mám slzy na polštáři.
Ptám se prošlých dávných dnů,
jak zlým se bránit.

Zmámená, spoutaná,
mám slzy na polštáři.
Ptám se prošlých dávných dnů,
jak zlým se bránit.

Zmámená, spoutaná,
mám slzy na polštáři.
Zmámená,
teď vím, že nechci mít už strach.

Zmámená, spoutaná,
mám slzy na polštáři.
Ptám se prošlých dávných dnů,
jak zlým se bránit.