Vždycky jsem si přála mít - Ilona Csáková

Vždycky jsem si přála mít,
místo svý navždy určený
v jednom srdci koutek svůj
kam jít.
Do bezpečí tam si vlízt
na chvíli, než se bouře utiší,
zřejmě jsem si přála víc,
než smím.

Hříčkou náhod mě láska se zdá,
jak vážka, co přeletí
z místa na místo stokrát.

Vždycky jsem si přála mít,
dráhu svou jistou, tak jak ji má.
Přes oceán vlnka, když se dá.
V jednom srdci přístav znát,
když přijde čas, kam zpátky plout se dá,
přála jsem si víc, než přát
se má.

Hříčkou náhod mě láska se zdá,
je vzpourou i zajetím.
Buh ví kde příště chce vzplát.

A tak zas hledám svoje místo.
Pokaždé mi vážně už blízko zdá se být,
chtěla bych svou dráhu mít jistou
svoje místo, já znova hledám.
A tak zas hledám svoje místo
Netuším v tu chvíli jak moc je vzdálený,
tak dál běžím.
Šťastná nevím.

Hříčkou náhod mě láska se zdá,
jak vážka co přeletí.
Z místa na místo stokrát.
Hříčkou náhod se lásce chci vzdát,
je vzpourou i zajetím.
Z místa na místo stokrát.
Hříčkou náhod mě láska se zdá,
jak vážka co přeletí.
Bůh ví, kde příště chce vzplát.