The self-inflicted state of mind
A one-man struggle beneath the tower
I think the clock still exist
god just forgot to tap my shoulder
I woke up today
I wish I felt something
The odour of my apathy
just might be true
I wan't to be the things I see
The pilgrim that is me
But I know I ain't that free
The suburban me
Spirits rise and miss the eye
Covered by the stench of judgment
As gods reflection test my pride
I serve the failure that's haunting me
Twisted visions toturing
Who claims to be the one?
That filtered smile
just might be true
"On half-speed, tonight I suffer
Satisfaction brings the unheeded"
Can you hear the message,
as I wrestle with the clouds?
I'm on the way to succumb,
It just might be true
|
|
Sám stav mysli
Jeden muž zápasí pod věží
Myslím, že hodiny ještě existují
Bůh prostě zapomněl poklepat na mé rameno
Probudil jsem se dnes
Přeji si, abych něco cítil
Zápach mojí apatie
to může být pravda
Chci být věcmi, které vidím
Poutník, kterým jsem já
Ale vím, že nemá volnost
Příměsť mě
Vzestup duší a ztráta zraku
Na které se vztahuje zápach soudu
Jako odraz bohů zkoušejících mou hrdost
Sloužím selhání, které je mě pronásleduje
Pokroucené vize začínají
Kdo tvrdí, že je ten pravý?
Ty filtrované úsměvy
to může být pravda
"Na poloviční rychlostí, dnes v noci trpím
Spokojenost přináší netečnost "
Slyšíš zprávu,
jak jsem zápasit s mraky?
Jsem na cestě k poslušnosti,
Že to může být pravda
|
| | |