Smím dál I - Iveta Bartošová

Karel Gott:
Už když jsem ráno vstával, cítil jsem
V zádech ten známý strach
Co mívám vždycky, když se blíží krach
Říkám si, dneska nechoď ven
Podivnou příchuť mandlí v ústech mám
Když u dveří zazvoní
Odněkud kvítí hřbitovní voní
Ve chvíli, kdy už otvírám

Iveta:
Smím dál, smím dál, prosím

Karel Gott:
Říká a já blázen souhlasím

Oba:
Dopředu vím, že pádem tím
Zas v tom lítám a novou lásku mám
Dál žít, dál žít chci s ní
Jen a jen s ní milióny dní
Věřit se má, i když se zdá
Že už Tě krásnýho nic nepotká

Iveta:
Přestalo pršet, pane, díky vám
za úkryt útulný
Snad zase někdy příště záludný
počasí novou šanci dá

Karel Gott:
Raději dlouho měl jsem zůstat spát
Míň bolí snít než bdít
Od nebes budu déšť teď stále chtít
V naději, že zas zazvoní

Iveta:
Smím dál, smím dál, prosím

Karel Gott:
Řekne a já blázen souhlasím

Oba:
Dopředu vím
Že pádem tím
Zas v tom lítám
A novou lásku mám
Dál žít, dál žít chci s ní
Jen a jen s ní milióny dní
Věřit se má, i když se zdá
Že už tě krásnýho nic nepotká
Věřit se má, i když se zdá
Že už tě krásnýho nic nepotká