Balada o podivuhodných okolnostech znečištění oděv - Ivo Jahelka

Jako nějaká chlupatá ponrava
soukal se důchodce Janoušek na hrušku,
na starý kolena byl z něho nemrava,
šmíroval v koupelně sousedů Marušku,
z hrušky vlez' na zídku, a jenom jak se tam šikovně zašprajcoval,
ruce na vokapu a nohy na římse,
Maruškou ve vaně se rajcoval
jako v tom peep-show, jak vo tom píšou,
šmíry, kníry, suvenýry.

Jednou se tatík Marušky rozlítil,
když zakop vo hrábě a skončil na hnoji,
aby tmu ze dvora zásadně vymýtil,
pustil se do práce na světelným zdroji,
proud vedl z koupelny kabelem ke chlívku,
ten kabel z vokýnka volně visel,
po práci sněd' tatík houbovou polívku
a zalez do peřin jako sysel,
jako ten syslík, gatě si vyslík,
šmíry, kníry, suvenýry.

A jak ten kabel z okna byl vyvozen,
plechové římsy se u zídky dotýkal,
a v místě kontaktu měl povrch poškozen,
z ochrannné vrstvy tam vodič se vyvlíkal,
dej bacha, Janoušku, až půjdeš šmírovat,
do římsy probíjí dvě stě dvacet,
s proudem je neradno jen tak lažírovat,
mohl by ses v šoku domů vracet,
ampéry, volty - horší než kolty,
šmíry, kníry, suvenýry.

Janoušek nedbal na revma, loupání,
na bosé nohy si dřeváky nazouval,
sobotní večer byl vyhrazen koupání,
za chvíli k oknu se po římse posouval,
Maruška v koupelně rozepla si džínsy,
Janoušek na špičkách balancoval,
vtom bosý chodidlo dotknulo se římsy,
na římse dědek se roztancoval
jako na disco, zadek měl nízko,
šmíry, kníry, suvenýry.

Pak sletěl dolů, nemrava zvídavý,
a rázem zapomněl na ňadra, na boky,
poté, co do těla vnik mu proud sřídavý,
myslel už jen, aby nespadnul na troky,
napříště, by před ním holky se slíkaly,
zůstane Janoušek navždy skeptik,
zaplaval si totiž pomezi výkaly,
pantáta zapomněl zavřít septik
neboli žumpu, nadal mu lumpů,
šmíry, kníry, suvenýry.