1. Nejsme všichni svatí, to se ví,
nejsme všichni svatí, to se ví,
a neplatíme nájem a lžeme si navzájem
a trochu príliš pijem a někdy se i bijem,
nejsme všichni svatí, to se ví,
když se ráno slunce objeví.
2. [: Nejsme všichni smutní, to se ví, :]
život dal víza vstupní, tak netřeba být smutní,
vždyť usměvavé tváře, to je ten správnej nářez,
nejsme všichni smutní, to se ví,
když se ráno slunce objeví.
R: Pravda je hluboko jako dno Macochy,
na duši nepokoj, je konec epochy,
století pokroku, báječnejch počinů,
falešnejch proroků, justičních zločinů.
3. [: Nejsme všichni moudří, to se ví, :]
ale až přijde čas bouří, ať vyhrajou tu moudří,
a hloupost, ač je věčná, nebude nebezpečná,
nejsme všichni moudří, to se ví,
když se ráno slunce objeví.
4. [: Všichni jsme jen lidé, to se ví, :]
tak dřív, než prach z nás zbyde, pojďme žít jako lidé,
slušně, samozřejmě, já přeju ti, ty přej mně,
všichni jsme jen lidé, to se ví,
když se ráno slunce objeví.
R: Pravda je hluboko jako dno propasti,
tak už se upokoj, sám nesu odkaz ti,
že až se probudíš, tak se ti poštěstí
v osudu osudí sáhnout si pro štestí.
*: Nejsme všichni svatí, to se ví ...