Popelky - Jakub Smolík

Kolik je v řádku not a kolik nad linkou být smí
kolik je dětskejch úst co zamkneš pralinkou kdoš ví
a proč je táto v abecedě před el ká,
a řekni táto,ale vážně,byla Popelka?

Proč si dívky rády hrajou na velký,
a pak pláčou jako malý Popelky.
Popel krásy,hrášek touhy není lék,
přitom schází jen ten pouhý oříšek.

Kolik je písku na poušti a kolik tou pouští vede cest
když éro zemi opouští co všechno sebou musí nést
a může se táto malý změnit ve velký
a řekni táto, ale vážně jsou teď popelky?

je to krásný hrát si věčně s otázkou ,
je krásný běžet dál i za láskou
věčně prát se,běžet světem třeba sám,
proto fandím dětem a všem popelkám.