Zůstaň stát - Jakub Smolík

Máš krásnou tvář, víš, snívám o ní spoustu let
Kéž bych čas mohl vrátit zpět
Zůstaň stát, teď se nehýbej

Máš očí žár, žhnou jak plamen, co hvězdy splách
Záře slunce v ledových krách
Zůstávám, světla víc mi dej

Sen střídá sen (každý den)
Slýchám tvé kroky v každém z nich
Nechci dál už žít jako mnich (žádný hřích)
Toužím ríct:“jen se mnou se směj“

Říkej klidně víc
Nechci být jenom sen – smyšlená, vysněná
Ráda půjdu vstříc
Všem těm nádherným dnům, není láska báječná?
Jen řekni víc

Dám ti co mám a co dál nechme náhodám
Nikdo z nás nechce zůstat sám
Při mě stůj ať se děj, co děj

Víc co mám chtít – když tě mám nemusím už snít
Poslouchám tvoje srdce bít
Při mě stůj ať se děj, co děj
Vždyť stále s tebou chci tu stát
S tebou stát