Litanie u konce století - Jaromír Nohavica

Těch mrtvých mužů v mrtvé trávě
těch sirotků a vdov
té krve k jeho větší slávě
těch slov

Těch bůžků bohyní a bohů
těch smolnic na ulicích měst
těch proroků na každém rohu
těch gest

Pane můj na výsostech pane nejvyšší
pane můj copak nevidíš a neslyšíš
pane můj slepý bože můj

Té lživé lůzy v pancéřových vozech
těch morových sloupů a morových ran
těch znamení zla na obloze
těch vran

Těch žlutých hvězd a pruhovaných šatů
těch provazů a gilotin
těch malých dírek do kabátů
těch vin

Pane můj na výsostech pane nejvyšší
pane můj copak nevidíš a neslyšíš
pane můj hluchý bože můj

Těch studní zasypaných v písku
těch zabloudilých karavan
těch pomníků a obelisků
těch bran

Těch zlatých lejn ze zlatých telat
těch mrtvých vedle jícnů jam
té bázně co činit a dělat
sám

Pane můj na výsostech pane nejvyšší
pane můj copak nevidíš a neslyšíš
pane můj mrtvý bože můj