Pane prezidente - Jaromír Nohavica

Pane prezidente ústavní činiteli,
Píšu vám dopis že moje děti na mě zapoměli
Jde o syna Karla a maldčí dceru Evu
Rok už nenapsali rok už nepřiijeli na návštěvu.

Vy to pochopíte vy totiž všechno víte.
Vy se poradíte,vy to vyřešíte,vy mě zachráníte
Pane prezidente já chci jen kousek štěstí.
Pro co jiného jsme přeci zvonili klíčema na náměstí.

Pane prezidente a ještě stěžjuju si že mi podražili
pivo,jugurty,párky i trolejbusy i poštvovní známky i bločky na poznámky i telecí,plecko,Řercko i Německo no prostě všecko.

Vy to pochopíte vy přece všechno víte.
Vy se poradíte,vy to vyřešíte,vy mě zachráníte
Pane prezidente já chci jen kousek štěstí.
Pro co jiného jsme přeci zvonili klíčema na náměstí.


Pane prezidente mé České republiky oni mě propustili na hodinu z mí fabriky. Celých 30 roků všecko bylo v cajku,ale teď přišli nový mladí a ti tu řádí jak na klondajku

Vy to pochopíte vy se mnou soucítíte.
Vy se poradíte,vy to vyřešíte,vy mě zachráníte
Pane prezidente já chci jen kousek štěstí.
Pro co jiného jsme přeci zvonili klíčema na náměstí.

Pane prezidente má Anežka kdyby žila ta by mě za ten dopis co teď píšu patrně přizabila řekla by Jaromíre chováš se jak malé děcko víš co on má starosti s celů tu evropů s vesmírem a vůbec všecko.

Ale Vy to pochopíte vy přece všechno víte.
Vy se poradíte,vy to vyřešíte,vy mě zachráníte
Pane prezidente já chci jen kousek štěstí.
Pro co jiného jsme přeci zvonily klíčema na náměstí.
Pane prezidente