Stanice Jiřího z Poděbrad - Jaromír Nohavica

V metru na schodech vídáme se spolu
já jedu nahoru a ona vždycky dolů
vracím se z noční směny
ona jde na ranní
oba jsme unaveni
a málo vyspaní
a schody jedou a nechtějí stát
na stanici Jiřího z Poděbrad

Praha v šest hodin ještě sladce chrápe
to jenom my dva blázni povinnosti chápem
já dělám na Bulovce
a ona v trafice
oba jsme černé ovce
dva kusy z tisíce
a schody jedou a nechtějí stát
na stanici Jiřího z Poděbrad

Pětkrát do týdne máme v metru rande
jak se tak míjíme jsme protilehlý tandem
já vlevo ona vpravo
držíme madla
ji čeká Rudé právo
a mně už padla
a schody jedou a nechtějí stát
na stanici Jiřího z Poděbrad

V metru na schodech tam se dějou divy
tam jsem se zakoukal do trafikantky Ivy
v tom spěchu stačím jen říct
ahoj a dobré ráno
neb líbat během jízdy
je přísně zakázáno
a schody jedou a nechtějí stát
na stanici Jiřího z Poděbrad

Praha v šest hodin ještě sladce chrní
a my jsme milenci velice opatrní
v průvanu na schodišti
vlasy nám lítají
neb všechny věci příští
nás teprv čekají
a schody jedou a nechtějí stát
na stanici Jiřího z Poděbrad