Za hotelovou zdí - Jaromír Nohavica

Za hotelovou zdí,
dva se milují,
nelze neslyšet,
jak tenká je zeď.

Chtě i nechtěně (chtěně)
tulím se ke stěně,
chtě i nechtěně
cítím její pleť.

On hotelový řád,
nepřikazuje spát,
a ani neřeší,
zda hřeší nebo nehřeší.

Možná kdyby tušili,
míň by do toho bušili,
ale oni netuší,
a tak mi funí do uší.

Sen padá na víčko,
v TV běží Peříčko,
tož to je z louže pod okap,
když je chlap chlap.

Není čas na vtipy,
dívám se pod slipy,
a to co tam vidím,
sám sobě závidím.

Ženské jsou mrchy,
a tak běžím do sprchy,
vodou chladnou jako led,
chladím horký těla střed.

A dál jsem jak sem říkal
jsem v prdeli
a nevím jak to
dokončit, proto kdybyste
měli nějaký nápad,
tak mi napište,
adresa Jarek zavináč Nohavica.cz
Děkuji Vám