Počítací - Jaroslav Uhlíř

http://uhlir.host.sk/
Jednou jedna mladá paní
zpívala si na chodbě,
šla okolo jiná paní,
čili byly, čili byly,
čili byly na to dvě,
čili byly, čili byly,
čili byly na to dvě.

Po schodech jde další paní,
jak to slyší, zavětří,
přidala se ke zpívání,
čili byly, čili byly,
čili byly na to tři,
čili byly, čili byly,
čili byly na to tři.

Dva dědkové vyšli ven,
vyšli ven,
volali jim do oken,
do oken.
Mladí, vám to ladí,
mladí, vám to jde.
Mladí, vám to ladí,
mladí, vám to jde.

Mladí, nám to ladí,
mladí, nám to jde.
Mladí, nám to ladí,
mladí, nám to jde.

Jiná paní, co šla tudy
do sámošky na nákup,
měla plíce jako dudy,
čili byly, čili byly,
byly čtyři co by dup,
čili byly, čili byly,
byly čtyři co by dup.

Listonoška s těžkou taškou
uslyšela píseň pět,
na zpěv dostala chuť strašnou,
čili byly, čili byly,
čili už jich bylo pět,
čili byly, čili byly,
čili už jich bylo pět.

Dva dědkové vyšli ven,
vyšli ven,
volali jim do oken,
do oken.
Mladí, vám to ladí,
mladí, vám to jde.
Mladí, vám to ladí,
mladí, vám to jde.

Mladí, nám to ladí,
mladí, nám to jde.
Mladí, nám to ladí,
mladí, nám to jde.

Dál počítat neumíme,
jen od jedné do pěti,
až ta další čísla zvíme,
můžem píseň, můžem píseň,
můžem píseň dopěti,
můžem píseň, můžem píseň,
můžem píseň dopěti.