Běž za svou láskou - Karel Gott

Běž za svou láskou

Stal se zázrak, skály mají chuť kvést,
stal se zázrak, náhle zkoušíš se vznést,
hlídej ten zázrak, nech se jím dál vést bez váhání.

Nech jej, ať vzrůstá, nech jej volně plát
a hledej ústa, která máš tak rád
a s nimi zůstaň,
teď bys neměl spát do svítáni.

Běž za svou láskou, jako horský proud
Běž za svou láskou dálkou nedohlednou,
běž za svou láskou, běž jí obejmout,
je to zázrak.

Za svou láskou, vzlétni až ke hvězdám
Běž za svou láskou dál, ty víš dobře kam,
běž za svou láskou, běž a řekni jí sám, že je zázrak.

Stal se zázrak, soumrak úsměvem zlát,
tak to byl zázrak, jaký může znát jen ten,
kdo zázrak umí brát i dát celou dlaní.

Tak proč se zdráháš, snad se nebráníš,
nač dlouze váháš, proč dál otálíš, vždyť takhle
strádáš, sám to nejlíp víš, jen běž za ní.

Běž za svou láskou, jako horský proud
Běž za svou láskou dálkou nedohlednou,
běž za svou láskou, běž jí obejmout, je to zázrak.

Za svou láskou, vzlétni až ke hvězdám
Běž za svou láskou dál, ty víš dobře kam,
běž za svou láskou, běž a řekni jí sám, že je zázrak.
Běž za svou láskou, jako horský proud
Běž za svou láskou dálkou nedohlednou,
běž za svou láskou, běž jí obejmout, je to zázrak, ó.

Za svou láskou, vzlétni až ke hvězdám
Běž za svou láskou dál, ty víš dobře kam,
běž za svou láskou, běž a řekni jí sám, že je zázrak.