1. Buď sbohem, brácho z dětských let, byl's lepší v počtech a já zas lépe čet,
to všechno dávno pokryl sníh, pil jsem z dlaní tvých, ty z mých,
jeden pramen, jeden smích.
Tak sbohem brácho, musím jít, vždyt malí můžeme jen chvíli být
a pak už končí léta her, končí všem a to je fér,
tak to chápej, tak to ber .
R. Svět byl fajn, svět byl náš, léta prázdnin, slunce, pláž,
pryč je smích školních tříd, teď už musím nečím být.
2. Buď sbohem táto, ty ses dřel, abych já bezstarostný spánek měl
a byl to se mnou leckdy kříž, já jsem do větru byl spíš,
rodičum jen na obtíž.
3. Tak sbohem táto, musím jít, vždyt malí můžeme jen chvíli být
a pak už dětství je to tam, už se musím starat sám,
kudy v nouzi, kudy kam .
R. Svět byl fajn,svět byl náš,léta prázdnin,slunče,pláž,
pryč je smích školní tříd,ted´
R.Svět byl fajn,svět byl náš,léta prázdnin,slunce,pláž,
je to pryč,musím jít,něco děco dělat,něčím být
4. Buď sbohem lásko, tak se měj, měl jsem tě ze všech děvcat nejraděj
a teď odcházím jak hráč, nechám tě tu ronit pláč,
no aspoň vidíš, co jsem zač.
5. Tak sbohem lásko, musím jít, vždyt malí mužeme jen chvíli být
a zrání má svuj rub a líc, nebuď smutná, dej si říct,
vždyt kluku k světu, těch je víc.
R. Svět byl fajn, svět byl náš, léta prázdnin, slunce, pláž,
pryč je smích školních tříd, teď už musím nečím být.
Svět byl fajn,svět byl náš,léta prázdnin
,slunce,pláž,
je to pryč,musím jít,něco dělat,něčím být.