Má pouť - Karel Gott

Má pouť,ta spousta mil, přes klíny hor, peklem i nebem
šel čas a já tu žil, pil s vodou chlór, jed hlínu s chlebem
Já vím, jakej pak div, že s každým dnem má pouť se krátí,
kéž mám, co měl jsem dřív, kéž se to vrátí

Má pouť, těch jar a zim a krev mejch cév, je dál jak rubín
šel čas a já šel s ním, zhořknul můj zpěv, zní mi z hlubin
já šel, šel bos a sám a šťastnej vlak jel jinou tratí
vy zlí jste pryč, ty tam, kéž se to vrátí

Ref.:
Pár ušlejch let, aplaus a vděk, u nohou svět, ráj a zlatej věk,
tisíce žen, co zbořej sál, já tu hrál prim, já tu byl král,
můj Otčenáš zněl křížem kráž, kéž se to vrátí

Má pouť, těch jar a zim a krev mejch cév, je dál jak rubín
šel čas a já šel s ním, zhořknul můj zpěv, zní mi z hlubin
já šel, šel bos a sám a šťastnej vlak jel jinou tratí
vy zlí jste pryč, ty tam, kéž se to vrátí

Čas útrap a póz, štvanic a běd, škrtnutej Klos, zmarněnej led,
Ať jsem tu vlál, jak černej flór a vranař řval svý „Never more“
tornu mi vzal, šel zas a dál, kéž se to vrátí
...kéž se to vrátí