Stokrát chválím čas - Karel Gott

1. Po lávce tvého nártu přejdu nejsnáz pláče proud,
Fismi Hmi E A
na stéble tvého zápěstí mohu dál i v bouři plout.
Emi A D A/Cis Hmi,D/H
Jen v hořkomléčné dráze tvých vlasů chtěl bych spát
G D/Fis G/E D/Fis A
a máš-li vést mě k zkáze, tak já ji příjmu rád.


D G/D A/D Fis
R: A stokrát chválím čas, kdy vcházím do tvých řas,
Hmi E A
každý záhyb tvůj i vlas já znám
D G
a kdyby náhle blesk tu sjel,
A Fis
srdce spálil na uhel,
G/E A D
tak byl bych šťasten, že jsem lásku měl a mám.


2. Jak terče střelnic na poutích jsou ta souhvězdí tvých pih
a máš tak svůdná zákoutí jež neznat byl by hřích.
V tvých nástrahách jak v Séně se topím dál a dál
a znám Tě stále méně a já bych rád Tě znal.

R: Stokrát chválím čas, kdy vcházím do tvých řas,
každý záhyb tvůj i vlas já znám
a kdyby náhle blesk tu sjel,
srdce spálil na uhel,
tak byl bych šťasten, že jsem lásku měl a mám.

Emi/A Fis/A
Epiz: Ač ráno sám jsem v dálce, ta horkost má je táž,
Hmi Fismi G A4,A
na mráčky píšu palcem, co dávno, dávno znáš.