Morituri te salutant - Karel Kryl

Cesta je prach a štěrk a udusaná hlína
a šedé šmouhy kreslí do vlasů
a z hvězdných drah má šperk co kamením se spíná
a pírka touhy z křídel Pegasů
a z hvězdných drah má šperk co kamením se spíná
a pírka touhy z křídel Pegasů

Cesta je bič, Je zlá, jak pouliční dáma
Má v ruce štítky, v pase staniol
a z očí chtíč jí plá, když háže do neznáma
dvě křehké snítky, rudých gladiol
a z očí chtíč jí plá, když háže do neznáma
dvě křehké snítky, rudých gladiol

Seržante písek je bílý, jak paže Daniely
Počkejte chvíli!, Mé oči uviděly
tu strašně dávnou, vteřinu zapomnění
Seržante! Mávnou, a budem zasvěceni
Morituri te salutant,
Morituri te salutant

Tou cestou dál jsem šel kde na zemi se zmítá
a písek víří křídlo holubí
a marš mi hrál zvuk děl co uklidnění skýtá
a zvedá chmýří které zahubí
a marš mi hrál zvuk děl co uklidnění skýtá
a zvedá chmýří které zahubí


Cesta je tér a prach a udusaná hlína
mosazná včelka od vlkodlaka
rezavý kvér - můj brach a sto let stará špína
a děsně velká bílá oblaka
rezavý kvér - můj brach a sto let stará špína
a děsně velká bílá oblaka

Seržante písek je bílý, jak paže Daniely
Počkejte chvíli!, Mé oči uviděly
tu strašně dávnou, vteřinu zapomnění
Seržante! Mávnou, a budem zasvěceni
Morituri te salutant,
Morituri te salutant