Jsi má víla z lesních strání
jsi má víla z polních cest
i když víly už se dávno nenosí
jako len tvé vlasy září
jako pírko dáš se nést
spát jdeš s ránem
a vstáváš s půlnocí.
Já ti zpívám
i když den už se blíží
je to zázrak
že tu můžu s tebou být
ty se jen usmíváš
světlo dálek v očích máš
tak mi řekni o čem sníš
jsi má víla, to už víš.
Jsi má láska z lesklých filmů
jsi má láska z krásných snů
i když nevím, zda mi vůbec rozumíš
mám rád vůni ze tvých vlasů
mám rád chuť tvých drobných rtů
i když líbat vlastně neumíš.
Já ti zpívám
i když málem už svítá
a jen doufám
že si o mě necháš zdát
ukaž svou něžnou tvář
polož hlavu na polštář
ať ti pusu můžu dát
jsi má láska, mám tě rád.
Jsi můj důvod, proč jsem vzhůru
i když dávno měl bych spát
ty však pokaždé mě vyrušíš
pořád chceš abych ti zpíval
pořád chceš mi polštář brát
dobře víš, že se to nesluší.
Já ti zpívám
ale oči se mi klíží
a jen toužebně si přeju
ať už spíš
ať je snem zakletá
tvoje hlava dvouletá
já mám ráno práce moc
a ty jsi důvod, dobrou noc.
Já ti zpívám
ale oči se mi klíží
a jen toužebně si přeju
ať už spíš
ať je snem zakletá
tvoje hlava dvouletá
já mám ráno práce moc
a ty jsi důvod, dobrou noc.
Marika
Autor: Zich Karel
Album: Dům č.5