My dva tu budem čekat dál - Karel Zich

Dřív, než jsi ji znal

já dávno měl ji rád

a projel jsem s ní celý

Český ráj.



Tak jako já

jsi ji nikdy nemoh znát,

když vařil jsem jí k ránu

teplý čaj.



Měl jsem zlost,

když chtěla k vánocům ti psát

a nechtěla mi říct, odkud tě zná.



Já před ní

skrýval jízdní řád

nakonec stejně jela

nevím, co dneska dělá

a jestli to, co chtěla má



opravdu má

vím jen, že



my dva tu budem čekat dál, až se vrátí

my dva tu budem čekat dál, až se vrátí

my dva tu budem čekat dál, až se vrátí.



I na mapách

mi vybled Český ráj

a přání k vánocům ti píši sám.



Dál k ránu sám

dopíjím chladný čaj

léta dál nám běží

zatím se to dá přežít

jednou však, pevně věřím

vrátí se k nám



a zatím



my dva tu budem čekat dál, až se vrátí

my dva tu budem čekat dál, až se vrátí

my dva tu budem čekat dál, až se vrátí.



my dva tu budem čekat dál, až se vrátí

my dva tu budem čekat dál, až se vrátí

my dva tu budem čekat dál, až se vrátí

my dva tu budem čekat dál, až se vrátí.