Prázdný rám - Karel Zich

Jednou někdo mi dal

portrét dívky, co jsem znal

měla krásnou tvář a plavý cop

a já si řek´ hop a nebo trop.



Tak jsem koupil zlatý rám

že tu krásnou holku do něj dám

jenže někdo bůhví proč

ji tajně odnes a na mě dodnes:



Můj prázdný rám slepě civí

prázdný rám kort líp

schází mi úsměv a blonďatý cop

a proto mám vztek, že bych do toho kop´

a teď k čemu mám ten prázdný rám.



Bez té dívky je ten můj rám

jen zbytečný a marný starý krám

obraz možná, možná bůhví s kým

si někde jezdí a na mě ze zdi:



Můj prázdný rám slepě civí

prázdný rám zádumčivý

schází mi úsměv a blonďatý cop

a proto mám vztek, že bych do toho kop´

proto kleju jen a všem spílám do zlodějů.



Můj prázdný rám byt mi zdobí

prázdný rám, ten mě zlobí

hloupou zlost ve mně probouzí

můj prázdný rám to je bída s nouzí

říkám vám levně bych prodal.



Prázdný rám byt mi zdobí

prázdný rám, ten mě zlobí

hloupou zlost ve mně vzbouzí

můj prázdný rám to je bída s nouzí

prázdný rám.