EPITAPH - King Crimson

The wall on which the prophets wrote
Is cracking at the seams.
Upon the instruments if death
The sunlight brightly gleams.
When every man is torn apart
With nightmares and with dreams,
Will no one lay the laurel wreath
As silence drowns the screams.

Between the iron gates of fate,
The seeds of time were sown,
And watered by the deeds of those
Who know and who are known;
Knowledge is a deadly friend
When no one sets the rules.
The fate of all mankind I see
Is in the hands of fools.

Confusion will be my epitaph.
As I crawl a cracked and broken path
If we make it we can all sit back and laugh.
But I fear tomorrow I'll be crying,
Yes I fear tomorrow I'll be crying.

Zeď,na které byla kdysi napsána proroctví,
teď praská v základech,
na tomto napsaném rozsudku smrti ,
se sluneční paprsek zářivě třpytí,
když je každý člověk odmítnut,
s jeho nočními můrami a sny,
nikdo nepoloží vavřínový věnec,
jako ticho utopí výkřiky.

Mezi železné brány osudu,
semena času byla zaseta,
napájená ze skutků těch,
kteří poznali a byli poznaní,
poznání je hrozivý přítel,
když nejsou stanovena pravidla,
je osud celého lidstva
v rukách bláznů.

Zmatená vůle je naším osudem,
jako procházka rozpraskanou a rozbitou cestou,
na které se můžete posadit a smát,
obávám se však,že zítra budu křičet žalem,
ano,mám strach,že zítra budu plakat.