Miriam - King Diamond

Curtains of back were inside the room
Shutting out the light, the light that always hurt his eyes
There was nothing bright in this entire mansion... no, no
Except for the candlelight... the light... and the fire that burned real slow

Oh Miriam... why did you have to go and die?

Curtains of black were inside the room
Abigail was not alone, there was someone else in here too
"Come closer dear", said the shadow in the wheelchair
"Stand by the fireplace, so I can better see your face"

Oh Miriam, why did you have to go and die?

[Solo: Andy]

The shadow could not believe, the likeness in her face
It looked as if his Miriam had come back from the grave
"I am Count de La Fey, and you are?"
"Abigail", she whispered and shivered to the bone
"Can I?", he said "Can I,.. can I call you Miriam?"

"Miriam... or Abigail is fine
You can even call me Lucy for it is just a name"

He struggled out of the wheelchair
Since his fall many years ago
Now he could only walk by a cane, what a shame

[Solo: Andy]

"Don't move! Stay where you are", and then he was right behind her
Touching her long black hair, he was breathing much harder now
Then he grabbed her head

In the pain she screamed as he
Yanked out a lock of that beautiful hair, oh dear oh dear oh dear

He quickly struggled across the floor to a smaller cabinet
Behind glass door it said: "To My beloved Dear"
It was then he started to compare, and she saw the other HAIR
In his twisted mind, she was back, but why
"I must retire my dear in order to prepare
You should do the same, tomorrow an heir"

Uvnitř místnosti byly černé závěsy
Pohlcovaly světlo, světlo, které vždy zraňovalo jeho oči
V celém tomto panském domě nebylo nic zářivého... ne, ne
Kromě světla svic... světlo... a oheň, který pomalu pohřbil realitu

Ó, Miriam... Proč jsi musela odejít a zemřít?

Uvnitř místnosti byly černé závěsy
Abigail nebyla sama, někdo jiný zde byl také
"Pojď blíže, drahá", řekl stín v kolečkovém křesle
"Zůstaň stát u krbu, ať lépe vidím tvou tvář."

Ó, Miriam... Proč jsi musela odejít a zemřít?

Sólo: ANDY

Stín nemůže uvěřit, ta podobnost v její tváři
Vypdadá to, jakoby se vrátila jeho Miriam zpět z hrobu
"Jsem Hrabě La Fey, a ty?"
"Abigail" zašeptala a zamrazilo ji do morku kostí
"Mohu?" řekl "Mohu... mohu ti říkat Miriam?"

"Miriam... nebo Abigail, to je dobré
Můžeš mi také říkat Lucy, vždyť je to také jen jméno"

Těžce slezl z kolečkového křesla
Od té doby, co před mnoha lety upadl
Nyní může chodit již jen o holi, jaká smůla

Sólo: ANDY

"Nehýbej se! Zůstaň kde jsi" a v té chvíli stál přímo před ní
Dotýkal se jejích dlouhých černých vlasů, začal ztěžka dýchat
Potom popadl její hlavu

Vykřikla bolestí, jak jí
Vytrhl pramen těch nádherných vlasů. Ó, drahá, ó, drahá, ó, drahá

Rychle se přebelhal přes pokoj k malé skříňce
Za skleněnými dvířky se ozvalo: "Pro mého milovaného drahouška"
A potom začal srovnávat a ona zahlédla ty druhé vlasy
V jeho zmatené mysli, byla zpět, ale proč
"Musím si odpočinout, drahá, abych se mohl připravit
Měla bys učinit totéž, zítra... dědictví"