Armstrong - Komunální odpad

,,Neboj se, já ti neublížím,
říkají mi Louis Armstrong,
je mi smutno a dnešní večer nechci být sám.˝

Dneska v noci probidil mě zvláští velkej chlap,
postavil se u postele černej trumpeťák,
rozepnul sako a na trumpetu svý songy hrál.

Když ho hrál, posadil se těsně vedle mě,
podal mi ruku, řekl jenom - těší mě.
A prej, že je Armstrong a rád mi na kytaru hrál.

R:
Když dohrál, slzel, jako by věděl,
že má poslední šanci, celou noc tančit a hrát.

Já celej život jenom na trumpetu hrál,
bavil jsem lidi a svý srdce jsem jim dal.
Na jeho tváři se lehkej úsměv objevil.

R:
Když dohrál, slzel, jako by věděl,
že má poslední šanci, celou noc tančit a hrát.

Díky Bohu, že při mě stál,
ó díky Bohu, že sílu mi dá,
díky Bohu, že jsem mohl,
naposledy svojí ruku nechat hrát.

Odložil kytaru a řekl jenom dík,
bylo to fajn, ale už budu muset jít.
Utřel si slzy a lehkým krokem odešel.

2x R:
Když dohrál, slzel, jako by věděl,
že má poslední šanci, celou noc tančit a hrát.

,,Dík, bylo to fajn, ale už budu muset jít.˝