Holčička - Komunální odpad

Holčička už usíná ,
pod rouškou beránčí,
očička se závírají,
a oveček počítání,
u její hlavy plyšáček,
klidné sny ochrání

Známá hudba prořízla,
hradbu v noci tichý,
postava se ze tmy noří,
zvíře v šatech se známou tváří,
v posteli si stvůra sedá ,
rychle než se někdo podívá,

Ruka klouže po hrudníčku,
nevinýho stvoření,
moc a síla v dětských očí,
nebrání se ať to skončí,
upocený čelo svítí to tmy ,
a holčička má strach,
a holčička má strach,
a holčička má strach ,

ooo holčička má strach,
ooo holčička má strach,

Je spousta příběhů,
který umlčí dětský strach,
ty filmy nejsou venku,
ty filmy sou v nás ,
jako přízrak za tou zdí,
kterou nejde proskočit,

už si mockrát chtěla zbraň si nabít ,
utíct z domu jít ho zabít ,
jako vypálenej cejch,
si nese vlastní zem ,
že budem lepší než-li oni ,
slepí, hluchý naždy němí

až se přídou podívat
do našich výpalenejch řad

holčička už usíná,
pod rouškou beránčí,
očička se zavírají,
a oveček počítání,
v její ruce studí nůž ,
co klidné sny ochrání

ooo holčička má strach,
ooo holčička má strach,
ooo holčička má strach,
ooo holčička má strach,