Příběh komika - Komunální odpad

Příběh, co se mi před pár dny stal,
u popelnic podivnej stařec stál
a tahal poklady svý - Ten se mi snad jenom zdál.

Blátivej den, mizernej čas,
spadaný listí - déšť nás chce zmást,
jinak všechno OK - ani psa bys nevyhnal...

Belhavej krok, svět v igelitkách, špinavej kabát,
pod ním asi byl frak, dokud hrdost svou měl,
dokud to bylo OK.

Zmačkanej plakát, co naleptal čas,
text na něm kdysi nazpamět hrál,
dokud byl OK, dokud to bylo OK...

Stojí a tahá ten zmačkanej cár,
z odpadků popelnic, kam někdo ho dal,
dokud to bylo všechno OK.

Ta ruka - co hladí, prej komiků král,
vrásčitá tvář - co naleptal čas,
není, jo není, jo není to OK.

Vítám Vás tu vážení, dneska Vám tu vystoupí král komiků,
nebojte se - všechny pobaví.
Bude tu skvělá zábava - i pro ty co se nechtěj smát,
je tu pro Vás, jenom pro Vás - račte prosím dál...

Dočetl plakát a skleněný oči, slzičky kapou na kabát, co nosí.
Tam kde bylo místo pro jeho podpis a s jeho jménem obrovskej nápis.
Tam zbylo jen prázdno a zmačkanej papír zasunul zpátky do odpadků dějin.
Ještě chvíli tam stál, než odešel dál a já mu naposledy zatleskal - a já mu naposledy zatleskal - a já mu naposledy zatleskal...