Stádo bílejch koní - Komunální odpad

Když poprvé - zazněl Tvůj křik - už tenkrát já tam stál
když jses bál - chtěl jsi vždycky říct - že tvůj kůň běží pořád dál
když jses poprvé nadech - já tvou mámu objímal
to stádo bílejch koní - už venku čeká a hřívy vlajou dál ...

Dám ti ruku svou - stiskni ji pevně dlaní tvou
ten příběh co ti vyprávím - už není o nás dvou
každá cesta má svůj cíl a ten můj se přiblížil
tak ať koňům hřívy vlajou, jako tenkrát, když jsem žil ...

Už příchází ten můj čas - kdy doznějí mé zvony
dej koně zapřahat - snad kočím budeš ty

Dám ti ruku svou - stiskni ji pevně dlaní tvou
ten příběh co ti vyprávím - už není o nás dvou
každá cesta má svůj cíl a ten můj se přiblížil
tak ať koňům hřívy vlajou, jako tenkrát, když jsem žil ...

Jeď tam kam budeš chtít
jenom nechtěj zastavit.
Dokud budu vnímat vítr - vím, že ještě budu žít

ale jedno bych si přál - abys věděl, že bych dal
všechno za to - kdybych mohl - ti znovu tisknout dlaň...