Ze slávy zůstal prach - Komunální odpad

Když se pouta zařezávaj do krve mýho svědomí
voda je těžká, chladná, kalná - v tomhletom plavat neumím.
Už nechci žádnou válku, už žádnou pečeť nezlomím.
Už nechci první být a mít znovu prázdnej byt,
mít tak možnost, znovu žít....

Vám všem z mýho srdce vážně dík, Vám všem z mýho srdce vážně dík...

Ať mi šanci někdo dá, rád bych všechno zpátky vzal.
Já se nechal světlem svést, po hvězdným světle přijde trest
a z mý slávy zůstal prach a já jsem tady sám,
jsem sám, já jsem tady sám.

Vám všem z mýho srdce vážně dík, Vám všem z mýho srdce vážně dík...

Mockrát jsem Vám ublížil a slovem vraždil já to vím..
Tolikrát jsem chyboval - a ty co nechtěl zraňoval.
Ó Bože vím, a prosím zas, ať můžu znovu vrátit čas...
Ať se zas zítra probudím - s těma, co byli pro mě vším.

Ruku mně barví krev z mých žil, já se to vrátit pokusil.
Už nemám sílu ani říct, že jsem bez nich nezvlád žít.

Vám všem z mýho srdce vážně dík, Vám všem z mýho srdce vážně dík...