Soudce čas - L'ame Immortelle

Předehra - Zas prázdnej den, nic kolem nás, mám pocit ten, že nastal pro mě čas
obrátit list a přestat číst, zapomenout a jenom sbohem říct ...
Krátí mi dech lži z vašich úst, chci slyšet jen trávu v lukách růst
a božský klid lze vyměnit za život můj, už ujíždí mi vůz ...

Odpusťte mi přátelé, radost z veršú nečiší, s patosem to hraničí, až mráz běhá po těle
možná nemám dneska den, možná nepoved se rok, nepomůže teplej grog, snad jsem neměl chodit ven
Loni hřálo slunce víc, jasnej zdál se každej den, rozplynul se onen sen, plán o štěstí bez hranic
a i ten vír, co tahal dál ke dnu všechny hloupý lži, náhle jakoby ustal a tupej zrak odmlžil

REF. Nezvaný soudce čas vrazil stín do mých řas, posedlý lovec krás zůstal sám a napospas
poslední to byl skalp, dobytej je vrchol Alp, nechci víc v uších mít ženskej pláč, natož smích

Nikoho já nechci znát, mimo myšlenkama jsem, do očí pálivej křen osud pokoušel se dát
však kolik lidí, tolik cest, kterou jen se vydat mám, vzteku v sobě plnej džbán, dost už bylo prázdných gest
bude líp snad druhej den, to přestane i vítr vát, svět je přeci plnej změn, tak proč se mi nechce spát

REF. Nezvaný soudce čas ...