L'encre de tes yeux - Lara Fabian

Puisqu'on ne vivra jamais tous les deux
Puisqu'on est fous, puisqu'on est seuls
Puisqu'ils sont si nombreux
Même la morale parle pour eux
J'aimerais quand même te dire
Tout ce que j'ai pu écrire
Je l'ai puisé à l'encre de tes yeux.

Je n'avais pas vu que tu portais des chaînes
À trop vouloir te regarder,
J'en oubliais les miennes
On rêvait de Venise et de liberté
J'aimerais quand même te dire
Tout ce que j'ai pu écrire
C'est ton sourire qui me l'a dicté.

Tu viendras longtemps marcher dans mes rêves
Tu viendras toujours du côté
Où le soleil se lève
Et si malgré ça j'arrive à t'oublier
J'aimerais quand même te dire
Tout ce que j'ai pu écrire
Aura longtemps le parfum des regrets.

Mais puisqu'on ne vivra jamais tous les deux
Puisqu'on est fous, puisqu'on est seuls
Puisqu'ils sont si nombreux
Même la morale parle pour eux
J'aimerais quand même te dire
Tout ce que j'ai pu écrire
Je l'ai puisé à l'encre de tes yeux

Protože my dva nebudeme nikdy žít
Protože jsme blázniví, protože jsme sami
Protože je jich víc
Dokonce i morálka je na jejich straně
Raději bych ti přece jenom řekla,
že všechno, co ti můžu psát
čerpám z barvy tvých očí

Neviděla jsem, že jsi
spoutaný
A proto, že jsem se velice
chtěla na tebe podívat,
zapomněla jsem, že jsem spoutaná také
Snili jsme o Benátkách a svobodě
Raději bych ti přece jenom řekla,
že všechno, co ti můžu psát
mi nadiktoval tvůj úsměv

Ještě dlouho se budeš procházet mými
sny
Přijdeš vždycky z té strany,
kde vychází slunce
A jestli se mi i navzdory tomu podaří na tebe zapomenout
Raději bych ti přece jenom řekla,
že všechno, co ti můžu psát
bude mít ještě dlouho vůni lítosti

Protože my dva nebudeme nikdy žít
Protože jsme blázniví, protože jsme sami
Protože je jich víc
Dokonce i morálka je na jejich straně
Raději bych ti přece jenom řekla,
že všechno, co ti můžu psát
čerpám z barvy tvých očí