Na, na, na, na, na, na, na, na, na, na, na, na,
na, na, na, na, na, na, na, na, na, na, na, na,
na, na, na, na, na, na, na, na, na, na.
Tenhle ten kluk prý má šanci být
slavný snad víc než Presly Elvis.
Dělový servis na síti cit,
a chce to jen čas a chce to jen dřít.
Milion míčku sebrat a brát,
vyždímat vůli, kvést i nervy.
Nejenom s vervy učit se hrát,
naznačit smeč a kraťáska dát.
Mít čelenku vzor hípí,
pár zápasů, kdes byl král.
Nestačí ve světě bílých lajn,
aby si se borhem stal.
Být v žebříčku ejtýpý,
je levný a slávy sál,
nestačí tenis válet fajn
všechny další lásky sbal.
Po slepu musíš voleje vzít,
drtivý forhend, bekend s falší,
tak musíš další hodinu dřít,
prohoz a lop a nebo si bit.
Spíš s raketou pod hlavou,
jako zabitý unavou.
Dvacet máš, do snů vchází ti
místo dívek Bekend rou.
Doma zní, vánoc kolorit,
máma fotku tvou políbí.
Musíš hrát, vždycky favorit
na žebříčku ejtýpí.
Na, na, na, na, na, na, na, na, na, na, na, na,
na, na, na, na, na, na, na, na, na, na, na, na,
na, na, na, na, na, na, na, na, na, na.
Lajny jsou bílé, vprostřed je síť,
sleduju míčku věčný pendl,
tenhle ten kluk, co na kurt mě vzal,
moh by být Lendl, kdyby víc hrál.
Tohle mě trenér důvětně řek,
myslel si že toužím líbat hvězdu,
ale já rada nechám to tak,
vždyť hvězdu v dálce zakryje mrak.
Všechnu svou slávu dovedu vzdát,
se mnou se skláněl k lučním stéblům,
teď ale v dablu učí mě hrát,
Wimbledon příští vyhrajem - snad.