Zamilovaná - Lenka Filipová

Tohle tiché místo v město alchymustů
užívá věk opiát,
vůně starý tisků,
a nad dveřmi nápis antikvariát.
Vzadu za regály, kde je málo světla,
našla jsem ten pergamen.
Prapodivnou mapu zmizelého světa
psanou švabachem.
V úžasu se dívám, je to mapa času
alchymista zracená.
Na ní jako vlasem, cesta kterou šla jsem
je vyznačená.
Malé body na ní značí vchody,
kterými se časem proletí.
Jak malými vrátky do dětství a zpátky,
celá staletí.
Kdo má mapu času,
pro toho jsou věky otevřeny dokořán,
nikdy neřekla bych, že je v čase
tolik pohodlných bran.
Projdu tou co míří do čeného lesa
léta páně dvanáctset.
Vždycky jsem si přála stát se trubadůrem,
tak na dvanáct set let odlétám.
Nemůžu ji koupit, nemám tolik peněz,
a tak míjím pokladnu.
Čas je zlodějíčk, tak si budem rovni,
když ji ukradnu.
Mapu času náhle rozpadla se na prach,
zloděj okrad zloděje.
Jenže já ji znám už po paměti,
takže se nic neděje, odlétám.