Má lásko - Leona Šenková

Děkuji za lásku,
která mne utrápila.
Děkuji za sliby,
kterým si nedostál.

Já celou věčnost hledám
odpověď na otázku,
jakou má pro mne barvu,
je černá nebo bílá?

Má lásko,
už jsou to celá staletí,
co byl jsi moje spása
i moje prokletí.

Má lásko,
ukrytá někde v hlubinách,
kde všechno končí,
kde všechno začíná.
Kde člověk nehledá,
kde život usíná.
Má lásko.

Děkuji za chvíli,
kdy jako svíce plamen,
svítil jsi mi na cestu pod noční oblohou,
má slova neslyšíš,
jsou těžká jako kámen,
mrtvý tě lásko, cítit nemohou.

Má lásko,
už jsou to celá staletí,
ty věčná zůstáváš,
když naše duše odletí.

Má lásko,
ukrytá v rajských zahradách,
chybíš mi strašně moc,
když slunce zapadá,
bez tebe v zemi
jako růže uvadám.
Má lásko.

Má lásko,
už jsou to celá staletí,
ty věčná zůstáváš,
když naše duše odletí

Má lásko,
ukrytá v rajských zahradách,
chybíš mi strašně moc,
když slunce zapadá,
bez tebe v zemi jako růže uvadám.
Má lásko.