Karibik - Leoš Mareš

Venku už se rozednívá, začíná den,
já jsem měl ale v noci bláznivej sen,
byl jsem na ostrově někde v Karibiku
a musím vám říct, že měl jsem teda kliku.

Tenhleten kus pevniny postrádal samce,
vysvědčení se nosilo mamkovi a mamce,
na celým ostrově byly jenom ženský,
nebyly tu chlapi, princové český.

Konkurence nula, no prostě ráj,
kolem vás holky, co vám všechno daj,
i když mi bylo divný, že se vůbec nestyděj,
pravidlama cudnosti, že se vůbec neříděj.

Ale řek jsem si neřeš, všechno bude oukej,
hlavně nepřepínej, písničku si broukej,
po ničem nepátrej, pozvi je na večeři
a zažiješ sex století, ještě než se sešeří.

Tak plán bychom už měli, co realizace,
samozřejmě v zájmu civilizace,
vybral jsem si skupinku nádhernejch slečen,
za jejich společnost byl bych jim vděčen.

Vybalil jsem básně a ony se lekly,
vyjeveně zíraly a potom mi řekly:
Hele bejby, brzdi, co od nás chceš?
Podívej se na sebe, co vlatně seš.

Tak to jsem trochu znejistěl, co bych asi byl,
asi za dvě vteřiny jsem všechno pochopil.
šáh jsem si na svoje nohy, byly oholený,
šáhnul jsem si do podpaží, bylo vyholený.

A od pasu nahoru něco mě tíží,
něco co mi trošku moje plány kříží,
byl jsem na ostrově plných bab,
a já být taky ženská, tak to mě zab.