The Highwayman - Loreena McKennitt

The wind was a torrent of darkness among the gusty trees
The moon was a ghostly galleon tossed upon the cloudy seas
The road was a ribbon of moonlight over the purple moor
And the highwayman came riding, riding, riding,
The highwayman came riding, up to the old inn-door.

He'd a French cocked hat on his forehead, a bunch of lace at his chin,
A coat of claret velvet, and breeches of brown doe-skin;
They fitted with never a wrinkle; his boots were up to the thigh!
And he rode with a jewelled twinkle,
His pistol butts a-twinkle,
His rapier hilt a-twinkle, under the jewelled sky.

Over the cobbles he clattered and clashed in the dark innyard,
And he tapped with his whip on the shutters, but all was locked and barred;
He whistled a tune to the window, and who should be waiting there
But the landlord's black-eyed daughter,
Bess, the landlord's daughter,
Plaiting a dark red love-knot into her long black hair.

"One kiss, my bonny sweetheart, I'm after a prize tonight,
But I shall be back with the yellow gold before the morning light;
Yet if they press me sharply, and harry me through the day,
Then look for me by the moonlight,
Watch for me by the moonlight,
I'll come to thee by the moonlight, though hell should bar the way.

He rose upright in the stirrups; he scarce could reach her hand
But she loosened her hair i' the casement! His face burnt like a brand
As the black cascade of perfume came tumbling over his breast;
And he kissed its waves in the moonlight,
(Oh, sweet black waves in the moonlight!)
Then he tugged at his rein in the moonlight, and galloped away to the west.

He did not come at the dawning; he did not come at noon,
And out 0f the tawny sunset, before the rise o' the moon,
When the road was a gypsy's ribbon, looping the purple moor,
A red-coat troop came marching,
Marching, marching
King George's men came marching, up to the old inn-door.

They said no word to the landlord, they drank his ale instead,
But they gagged his daughter and bound her to the foot of her narrow bed;
Two of them knelt at the casement, with muskets at their side!
There was death at every window
And hell at one dark window;
For Bess could see, through the casement,
The road that he would ride.

They had tied her up to attention, with many a sniggering jest;
They had bound a musket beside her, with the barrel beneath her breast!
"now keep good watch!" And they kissed her.
She heard the dead man say
"Look for me by the moonlight
Watch for me by the moonlight
I'll come to thee by the moonlight, though hell should bar the way!"

She twisted her hands behind her, but all the knots held good!
She writhed her hands till her fingers were wet with sweat or blood!
They stretched and strained in the darkness and the hours crawled by like years!
Till, now, on the stroke of midnight,
Cold, on the stroke of midnight,
The tip of one finger touched it!
The trigger at least was hers!

Tlot-tlot! Had they heard it? The horse-hoofs were ringing clear
Tlot-tlot, in the distance! Were they deaf that they did not hear?
Down the ribbon of moonlight, over the brow of the hill,
The highwayman came riding,
Riding, riding!
The red-coats looked to their priming!
She stood up straight and still!

Tlot in the frosty silence! Tlot, in the echoing night!
Nearer he came and nearer! Her face was like a light!
Her eyes grew wide for a moment! She drew one last deep breath,
Then her finger moved in the moonlight,
Her musket shattered the moonlight,
Shattered her breast in the moonlight and warned him with her death.

He turned; he spurred to the west; he did not know she stood
Bowed, with her head o'er the musket, drenched with her own red blood!
Not till the dawn he heard it; his face grew grey to hear
How Bess, the landlord's daughter,
The landlord's black-eyed daughter,
Had watched for her love in the moonlight, and died in the darkness there.

Back, he spurred like a madman, shrieking a curse to the sky
With the white road smoking behind him and his rapier brandished high!
Blood-red were the spurs i' the golden noon; wine-red was his velvet coat,
When they shot him down on the highway,
Down like a dog on the highway,
And he lay in his blood on the highway, with the bunch of lace at his throat.

Still of a winter's night, they say, when the wind is in the trees,
When the moon is a ghostly galleon, tossed upon the cloudy seas,
When the road is a ribbon of moonlight over the purple moor,
A highwayman comes riding,
Riding, riding,
A highwayman comes riding, up to the old inn-door.

Vítr byl proudem tmy mezi stromy nárazový
Měsíc byl přízračnou galleon hodil na oblačných mořích
Silnice byla stuha měsíčního svitu přes nachové vřesoviště
A loupežník přišel na koni, jízda na koni, jízda na koni,
Lupič přišel na koni, až do staré hospody-dveře.

Už francouzský třírohý klobouk na čelo, spoustu krajky na bradu,
Státní vínového sametu a kalhoty z hnědé jelenice-kůže;
Jsou vybaveny nikdy vráska, jeho boty byly až do stehna!
A on jel s drahokamy zajiskření,
Jeho pistole zadky-zajiskření,
Jeho Rapier rukojeť-mžik, pod třpytivým nebem.

Po dláždění a rachotily v temnotě innyard,
A on zaklepal svým bičem na okenice, ale všechno bylo zamčené a zabarikádované;
Zapískal melodii do okna a kdo jiný by tu měl čekat
Ale pronajímatele black-očima dcery,
Bess, pronajímatel dcera,
Pletací tmavě červené láska-uzel do její dlouhé černé vlasy.

"Jeden polibek, můj milý miláčku, já jsem po cenu dnes večer,
Ale já jsem se vrátit se žlutým zlatem než se ráno světlo;
Přesto, pokud Tisková mne ostře, a Harry mi přes den,
Pak se podívejte na mě ve svitu měsíce,
Pozor na mě ve svitu měsíce,
Přijdu k Tobě při svitu měsíce, ale sakra by měl zkřížit cestu.

On zvedl se vzpřímeně ve třmenech, on vzácné mohl dosáhnout na její ruku
Ale ona si rozpustila vlasy i 'křídla! Jeho tvář spálený jako značka
Vzhledem k tomu, černý kaskádu parfému se rozprostřel po jeho hrudi;
A on líbal ty vlny v měsíčním světle,
(Oh, sladké vlny v záři měsíce!)
Pak se zatahala ho za ruku v měsíčním světle, a vyrazil na západ.

Nepřišel na svítání, nepřišel v poledne,
A z 0f oranžovém západu slunce, před vzestupem o 'měsíc,
Když cesta byla cikánka se stuhou, looping nachové vřesoviště,
Červeno-Pochoduje,
Pochoduje,
King George muži přišli pochodují, do staré hospody-dveře.

Oni neřekli ani slovo pronajímateli, pili jeho pivo místo,
Ale jeho dceři dali roubík a svázal jí nohy její úzké postele;
Dva z nich klečeli u okna, s mušketami na jejich straně!
Tam byla smrt v každém okně
A peklo v jednom temném okně;
Pro Bess, která mohla vidět skrz okno,
Silnice, že by on jel.

Museli ji svázal do pozoru, s mnoha chechtáním a posměšky
Měli vázán mušketu vedle ní, s hlaveň pod prsa!
"Teď se držet dobrý pozor!" A oni ji políbil.
Slyšela říkat mrtvého muže
"Podívej se na mě ve svitu měsíce
Pozor na mě ve svitu měsíce
Přijdu k Tobě při svitu měsíce, ale sakra mělo zkřížit cestu! "

Ona jí zkroutil ruce za zády, ale všechny uzly rozhodl dobře!
Ona se svíjel ruce až její prsty byly vlhké potem nebo krví!
Oni se protáhla a rozložili v temnotě a hodiny plazil jako roky!
Až nyní, s úderem půlnoci,
Studené, na úderem půlnoci,
Koncem jednoho prstu se toho dotkla!
Spoušť alespoň byla její!

Klap klap-! Slyšeli to? Kůň-kopyta jsou jasně zvoní
Klap-klap, v dáli! Oni byli hluší, že neslyšeli?
Dole na stužce měsíčního svitu, přes úbočí kopce,
Lupič přišel na koni,
Jízda na koni, jízda na koni!
Červeno-kabáty podíval na svou past
Vstala rovně a pořád!

Klap v mrazivém tichu! Klap, v ozvěně noci!
Přijíždí blíž a blíž! Její tvář byla jako světlo!
Její oči se na okamžik! Zhluboka se nadechla poslední,
Pak se její prst pohnul ve svitu měsíce,
Její mušketa roztříštila měsíční svit,
Rozbil její prsa v měsíčním svitu a varovala ho její smrtí.

Otočil se, on podnítil k západu, nevěděl stála
Uklonil, s hlavou o'er muškety, promoklý s její vlastní rudou krví!
Ne až do rána slyšel to, jeho tvář zešedla slyšet
Jak Bess, pronajímatel dcera,
Pronajímatele black-očima dcery,
Vyhlížela svou lásku v měsíčním svitu, a umřel tam v temnotě.

Zpět, pobízel koně jako šílenec, prokletí do nebe
S bílou silnici kouření za ním a jeho rapír máchal vysoko!
Krev-červený byly ostruhy i 'zlaté poledne, víno-červený byl jeho sametový kabátec,
Když ho zastřelili na dálnici,
Se stanoví jako pes na dálnici,
A on ležel ve své krvi na dálnici, s partou krajek na hrdle.

Stále o zimní noci, říkají, když je vítr ve stromech,
Když měsíc je strašidelný galleon, hodil na oblačných mořích,
Při silnici je pás měsíčního svitu přes nachové vřesoviště,
Loupežník přichází na koni,
Jezdectví, jízda na koni,
Loupežník přichází na koni, až do staré hospody-dveře.