Hádej - Luboš Odháněl, W.I.X. , Nastarýkolena

Spíš a už svítá, Tvá víčka zakrývá
poslední stín téhle noci, zdá se být čarovný.
Kouzlo se ztrácí, když den se k nám vrací.
Za chvíli půjdem každý tam, kde nás čekají.
Vím, teď když svítá, já vím, že budeš jiná.

Tak pojď teď hned, zase obletíme svět,
budem jedno tělo, duše v souznění.

Hádej, hádej, kolikrát už jsem Ti to chtěl říct.
Sváděj, jen mě sváděj,
mně se to tak líbí, můžeš víc.
Hádej, hádej, kolik lásky pro Tebe tu mám.
Dávej, jen ji dávej, já Ti svoji náruč otvírám.

Kouzla a čáry té tmavé dámy,
co říká se jí něžně noc, už se nevrátí.
Svítí a pálí slunce už v dáli a Ty mi scházíš
čím dál tím víc. Je to k zbláznění.
Vím, že budeš jiná, teď smím Ti jen zpívat.
Tak pojď, buď má, až zase padne tma,
budem jedno tělo, duše v souznění.

Kouzlo se ztrácí, když den se k nám vrací,
za chvíli půjdem každý tam, kde nás čekají.