Romantický sen - Luboš Odháněl, W.I.X. , Nastarýkolena

pod kopyty koní vrže zmrzlý sníh
a lehký zimní vánek do očí my vdých
plhavý sen, kterému podléhám
sen, který vracím ke vzpomínkám

pacholkem jsem byl a sloužil u koní
a každý večer v maštaly spal vedle ní
její dlouhé černé vlasy slámou voněly
a potichoučku ševělily a zpívaly

vem si mě, vem si, vem si mě, vem
než vyjde slunce, než bude bílý den
líbej mě, líbej, líbej a hřej
a svoje srdce do mých dlaní dej

ráno vstali jsme šťastni, že můžeme spolu být
a bezstarostně vyváděli koně k řece pít
roztříštěná voda stékala po šíjích
a pod splavem ozýval se dívčí smích

Na večer když nad obzorem slunce západ plál
opřený o ohradu vedle ní stál
čekajíce na tmu až zem políbí
a na zpěv jejích vlasů těch vlasů havraních

vem si mě, vem si, vem si mě, vem
než vyjde slunce, než bude bílý den
líbej mě, líbej, líbej a hřej
a svoje srdce do mých dlaní dej

však rozplynul se sen jako opar nad vodou
snad v tomto slotetí vše zdá se náhodou
a tak čekám na vlasy a nemusí být havraní
na ty které potichoučku zpívají

vem si mě, vem si, vem si mě, vem
než vyjde slunce, než bude bílý den
líbej mě, líbej, líbej a hřej
a svoje srdce do mých dlaní dej